Budulínek

Kdysi dávno stála na kraji lesa malá dřevěná chaloupka.
V té chaloupce žil dědeček s babičkou a malý chlapec jménem Budulínek.
Budulínek byl veselý a zvídavý chlapec. Měl rád hry, běhání po zahradě a lezení po stromech.
Každé ráno vstával spolu s dědečkem a babičkou.
Babička zatopila v kamnech a připravila na snídani hrášek, zatímco dědeček šel ven podívat se na slepice a posbírat vajíčka.
Babička s dědečkem se ten den chystali do města.
Než odešli, babička si klekla k Budulínkovi a řekla mu:
„Budulínku, budeme chvíli pryč. Zůstaň doma a nikomu neotevírej. Na kamnech máš ještě hrášek, kdyby jsi měl hlad.“
Budulínek poslušně přikývl. „Nebojte se, budu dávat pozor a hrášek sním.“

chatgpt image 17. 3. 2026 15 57 04

Dědeček s babičkou odjeli do města a chaloupka zůstala tichá.
Budulínek měl sám dlouhou chvíli. Hrál si s dřevěným koníkem, potom si sedl k oknu a pozoroval ptáčky.
Najednou někdo zaklepal na dveře. Ťuk, ťuk, ťuk.
Za dveřmi se ozval sladký hlas:
„Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.
Povozím tě po světnici, povozím tě po lavici.
Budeme si spolu hrát, celý den se radovat.“

Budulínek zbystřil. Byla to liška.
Vzpomněl si na slova dědečka a babičky. „Neotevřu,“ zavolal.
Liška chvíli chodila kolem chaloupky, ale pak odešla.
Za nějaký čas se však vrátila znovu a zase zaklepala na dveře.
„Budulínku, dej mi hrášku, povozím tě na ocásku.
Povozím tě po světnici, povozím tě po lavici.
Budeme si spolu hrát, celý den se radovat.“

Budulínek chvíli váhal. Nabídka lišky byla výhodná a tak Budulínek otevřel dveře a podal lišce trochu hrášku.
„Tak a teď mě povozíš, jak jsi slíbila!“ Přikázal Budulínek.
Jenže liška byla chytrá a mazaná.
Budulínek nasedl na liščin ocas a s Budulínkem rychle proběhla po světnici, prošla se s ním po lavici a otevřenými dveřmi s ním utekla ven.
Budulínek marně křičel o pomoc:
„Dědečku! Babičko! Liška mě unáší!“
Liška běžela hluboko do lesa ke své noře.

chatgpt image 17. 3. 2026 15 56 43

Mezitím se dědeček s babičkou vraceli z města.
Když přišli do chaloupky, Budulínek tam nebyl.
Dveře byly otevřené a miska s hráškem ležela na zemi.
Babička si hned domyslela, co se stalo.
„Ach ne… liška Budulínka odnesla!“
Dědeček se zamyslel a řekl: „Neboj se. Víme jak na lišku.“
Vzali housle a malý bubínek a vydali se do lesa.
Došli až k liščí nořea tam začali hrát veselou písničku.
Dědeček hrál na housle a babička na bubínek a zpívali:
„Hezky hrají housličky,
k nim i malý bubínek.
V noře jsou tři lištičky,
a náš malý Budulínek.“

Liška z nory poslala své mládě: „Jdi se podívat co je to tam za rámus!“
Z nory se objevila malá lištička. Dědeček neváhal a ihned ji chytil do pytle.
Znovu začali zpívat:
„Hezky hrají housličky,
k nim i malý bubínek.
V noře jsou dvě lištičky,
a náš malý Budulínek.“

Liška poslala ven své další mládě. „Jdi se tam taky podívat a řekni jim, ať odejdou, už mě z toho rámusu bolí uši!“
Malá lištička vyšla ven, a než stačila říct, co liška vzkazuje, i ji chytil dědeček do pytle.
A opět začali babička s dědečkem zpívat:
„Hezky hrají housličky,
k nim i malý bubínek.
V noře je velká liška,
drží našeho Budulínka.“

chatgpt image 18. 3. 2026 09 28 26

Nakonec vyšla ven i velká liška. Dědeček s babičkou rychle odhodili nástroje, popadli lišku a strčili ji do pytle k liščatům.
Budulínek vylezl z nory ven úplně vystrašený, ale byl v pořádku.
Dědeček ho rychle vzal do náruče. „Už tě máme.“
Pak dědeček lišku i s liščaty pustil a pohrozil jí: „jestli tě ještě někdy uvidím u našeho domu liško, tak ti vypráším kožich!“
Společně se vrátili domů a budulínek babičce všechno vyprávěl a slíbil, že už nikdy nikomu cizíme neotevře, ani když se bude hodně nudit.
Babička ho objala a vše Budulínkovi odpustila.
A od té doby byl Budulínek mnohem opatrnější a liška se už neukázala.